Společné jednání české a slovenské vlády v Bratislavě přineslo ostré vzkazy německému kancléři Friedrichu Merzovi i nový návrh týkající se mírových rozhovorů o Ukrajině. Slovenský premiér Robert Fico v úterý 10. listopadu 2026 prohlásil, že se Slovensko nebude podílet na další půjčce pro Ukrajinu, a jako možného zástupce Evropské unie při mírových jednáních označil slovenského eurokomisaře Maroše Šefčoviče. Český premiér Andrej Babiš ocenil Šefčovičovy zkušenosti a stejně jako Fico odmítl spojování budoucího rozpočtu EU s dalšími finančními závazky vůči Kyjevu.
Obě vlády jednaly v prostorách Slovenské národní galerie. Setkání bylo desátým společným zasedáním českého a slovenského kabinetu a druhým v roce 2026. Jeho oficiálním cílem bylo vyhodnotit plnění memoranda o prohloubení spolupráce, které vlády přijaly na březnovém setkání v Česku, a určit další společné priority. Na tiskové konferenci po přibližně dvouhodinovém jednání však dominovaly především otázky Ukrajiny, evropského rozpočtu a budoucího postupu Evropské unie.
Fico mluví o vydírání. Babiš odmítá podřízenost
Napětí vyvolal dopis německého kancléře Friedricha Merze předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi. Německo podle zveřejněných informací požaduje, aby se všechny členské státy zavázaly přispět na financování potřeb Ukrajiny v roce 2027. V opačném případě je Berlín připraven blokovat jednání o dalších finančních otázkách včetně víceletého rozpočtu Unie na roky 2028 až 2034. Fico takový postup veřejně označil za vydírání a připomněl, že Slovensko má při rozhodování o dlouhodobém rozpočtu EU stejné právo veta jako Německo.
Anketa: Souhlasíte s postojem Fica a Babiše ke spojování rozpočtu EU s další finanční pomocí Ukrajině?
Andrej Babiš se proti německému postupu rovněž ohradil. Na tiskové konferenci zdůraznil suverenitu České republiky a odmítl představu, že by Praha nebo Bratislava měly být vůči Berlínu v podřízeném postavení. Zároveň upozornil, že připravovaný rozpočet Unie obsahuje také prostředky pro Ukrajinu, takže jeho zablokování by ovlivnilo i podporu Kyjeva. Český premiér své výhrady adresoval také předsedovi Evropské rady prostřednictvím dopisu.
Ve hře jsou desítky miliard eur pro Ukrajinu
Podle agentury Reuters se v Merzově dopise hovoří o předpokládaném výpadku financování ukrajinského rozpočtu ve výši přibližně 70 miliard eur na rok 2027. Očekávaný příspěvek Evropské unie by z této částky představoval zhruba 45 miliard eur. Nejde tedy o již schválenou novou platbu jednotlivých členských států, ale o požadavek na budoucí společné financování. Německý kancléř svůj postup zdůvodňuje potřebou pokračující podpory Ukrajiny, která se brání ruské vojenské invazi.
Fico po jednání zopakoval, že se Slovensko nehodlá zapojit ani do další evropské půjčky pro Ukrajinu. Připomněl přitom předchozí rozhodnutí nepodílet se na zárukách za společný úvěr dohodnutý v prosinci 2025. Podobnou výjimku tehdy uplatnily také Česko a Maďarsko. Babiš se k případné další půjčce na tiskové konferenci nevyjádřil stejně jednoznačně jako Fico, potvrdil však, že již v minulosti odmítl ručení za takový úvěr.
Fico přišel se jménem Maroše Šefčoviče
Jedním z nejvýraznějších momentů tiskové konference byl Ficův návrh, aby zájmy Evropské unie při mírových rozhovorech o Ukrajině zastupoval Maroš Šefčovič. Slovenský premiér argumentoval zkušenostmi eurokomisaře pro obchod a hospodářskou bezpečnost s mezinárodními jednáními a připomněl jeho působení při rozhovorech s Čínou. Podle Fica by Evropská unie neměla zůstávat mimo rozhodování o budoucnosti války, jejíž důsledky se bezprostředně dotýkají evropských států.
Zobrazit zvyšok textu aj na této stránce
Babiš ocenil Šefčovičovo dosavadní působení v Evropské komisi i jeho zkušenosti s obchodními jednáními. Zároveň uvedl, že o účasti Evropy na mírových rozhovorech by měla rozhodovat Evropská rada a že ve vyjednávacím týmu by mohli být její představitelé včetně předsedy Antónia Costy. Fico na otázku novinářů připustil také možnou roli českého prezidenta Petra Pavla. V žádném z těchto případů však zatím nešlo o schválenou nominaci nebo dohodnuté složení vyjednávací delegace.
Premiéři kritizovali skutečnost, že Evropská unie podle jejich názoru nedostatečně ovlivňuje mírová jednání, přestože na podporu Ukrajiny vynakládá značné finanční prostředky. Babiš zdůraznil potřebu evropského zastoupení u jednacího stolu, zatímco Fico vyzval k ukončení války a dalších lidských ztrát. Jejich vystoupení však neznamenalo oznámení nové mírové dohody ani oficiální pověření Šefčoviče k jednání. Případné rozhodnutí o zastupování EU musí přijmout příslušné evropské instituce.
Společný postup také proti emisním povolenkám
Kromě ukrajinské otázky se Česko a Slovensko sblížily také v postoji k evropskému systému emisních povolenek. Babiš představil iniciativu požadující nové komplexní posouzení hospodářských a sociálních dopadů systému ETS. Analýza se má zaměřit na ceny energií, inflaci, výdaje domácností, konkurenceschopnost průmyslu i celkové náklady pro evropské hospodářství. Robert Fico potvrdil, že se k české výzvě již připojil svým podpisem.
Český premiér zvlášť kritizoval stávající systém ETS1, který se týká především energetiky a velkých průmyslových podniků, i plánovaný systém ETS2 zaměřený na emise z paliv využívaných například při vytápění budov a v silniční dopravě. Podle Babiše hrozí, že další náklady oslabí evropskou konkurenceschopnost a zatíží domácnosti. Jde o jeho politické hodnocení očekávaných dopadů. Jejich skutečnou velikost ovlivní konkrétní nastavení pravidel, ceny povolenek a doprovodná kompenzační opatření.
Babiš a Fico chtějí pro iniciativu získat podporu dalších zemí Visegrádské čtyřky. Očekávají, že se k ní připojí také polský premiér Donald Tusk a maďarský premiér Péter Magyar. V době jednání však jejich podpisy nebyly potvrzeny. Český premiér zmínil také potřebu rozvoje vysokorychlostních železnic ve střední Evropě a hledání evropských zdrojů na dopravní projekty.
Spolupráce po letech napětí pokračuje
Úterní setkání v Bratislavě navázalo na obnovená společná jednání vlád obou zemí. Předchozí český kabinet Petra Fialy tento formát v březnu 2024 přerušil kvůli výrazným rozdílům v zahraničněpolitických postojích, především ve vztahu k ruské agresi proti Ukrajině. Po návratu Andreje Babiše do čela české vlády byla společná zasedání obnovena v březnu 2026 na zámku Nová Horka v Česku. Nynější setkání mělo vyhodnotit plnění tehdejších dohod a určit další postup ve společných tématech.
Diskuse o financování Ukrajiny a roli Evropy při mírových jednáních se má přesunout také na nadcházející rozhovory evropských lídrů. Andrej Babiš očekává pokračování debaty na neformálním summitu v Dublinu, který je naplánován na pátek 13. listopadu. Oba premiéři zároveň avizovali koordinaci s dalšími představiteli Visegrádské čtyřky. O tom, zda jejich výhrady ovlivní jednání o rozpočtu, další pomoci Ukrajině nebo emisním systému, rozhodnou až následující rozhovory v EU.
Diskuse
0 komentářů