Jméno Filip Neruda se v posledních dnech skloňuje napříč médii, sociálními sítěmi i politickými kruhy. Nejde však o politickou funkci nebo skandál v tradičním slova smyslu – hlavním tématem je jeho nezvládnutá maturita. Ano, syn europoslankyně a bývalé prezidentské kandidátky Danuše Nerudové neudělal zkoušku dospělosti. A právě to stačilo, aby se rozpoutala vlna reakcí, názorů a kritiky, která dalece přesahuje běžné školní zklamání.
Filip Neruda se k celé věci postavil čelem. Ve veřejném vyjádření na sociální síti X otevřeně přiznal, že nezvládl jeden z předmětů, kvůli čemuž bude muset opakovat ročník. Bez výmluv, s omluvou a sebereflexí.
„Tu chybu jsem udělal. Poučil jsem se, zopakoval jsem ročník a změnil přístup,“ napsal upřímně.
K diskusi o @filip_neruda doplňuji svůj pohled.
— Robert Neruda 🇨🇿 (@RNeruda) July 20, 2025
Opakovat ročník na gymplu není ani tragédie, ani frajeřina. Nehroutil jsem se, neplácal jsem za to Filipa po ramenech.
Byl jsem z toho smutný, naštvaný, považoval jsem to za zbytečné? Ano.
Ale ani na sekundu jsem se nestyděl. Za… pic.twitter.com/fyZJDtjYHo
Zároveň však nenechal bez povšimnutí vlnu ostré kritiky, která se snesla zejména z řad některých politických aktérů. Nejvíce na sebe strhla pozornost Petra Rédová, kandidátka koalice Stačilo!, známá svým spojením s krajními názory a podporou komunistické kandidátky Kateřiny Konečné. Ve svých výrocích Filipovi vyčetla nejen školní neúspěch, ale i jeho údajné „přehnané ego“ a roli „influencera bez zkušeností“.
Otázkou však zůstává – je opravdu vhodné útočit na dítě politického oponenta kvůli maturitě?
Mnozí považují útoky na Filipa za neetické a za hranou férové politické soutěže. Vždyť nejde o veřejného činitele ani politika, ale o mladého člověka, který – stejně jako tisíce jiných studentů – jednou zakopl. A místo toho, aby ho společnost podpořila, stal se cílem veřejného pranýřování.
Situaci uklidnil až jeho otec Robert Neruda, známý právník a podnikatel. Ve svém vyjádření na sociálních sítích přinesl klidný, věcný a lidský pohled. Neúspěch vnímá jako součást dospívání a vyzdvihl synovu odvahu i podporu matky v politické kampani. Podle něj by měl rodič stát při dítěti bez ohledu na okolnosti – a přesně to udělal.
Tato kauza tak není jen o škole, ale i o rodičovství, odvaze čelit veřejnosti a především o tom, jak snadno se může nevinný osobní příběh změnit v nástroj politické manipulace.