Ústava ČR nestanovuje, že prezident musí jmenovat premiérem vůdce vítězného politického subjektu. Tato pravomoc mu dává značnou volnost. „Je to víceméně podvakrát v rukou prezidenta,“ připomíná Balík a dodává, že prezident může teoreticky vybrat i jiného kandidáta, například Alenu Schillerovou. V takovém případě by pak o důvěře rozhodovala Poslanecká sněmovna.
Až při třetím pokusu musí hlava státu jmenovat osobu navrženou předsedou sněmovny. Pokud by došlo ke sporu o výklad ústavy nebo zákona, rozhodovat by mohl až Ústavní soud.
Současný zákon má slabiny. Ale stačí
I když se současná koalice zavázala zpřísnit zákon o střetu zájmů, k tomu zatím nedošlo. Podle Balíka ale už dnešní právní úprava postačuje. „Ústavně konformním výkladem lze jasně dovodit, že veřejný funkcionář nemůže podnikat a nemůže ovlivňovat podnikání subjektu, který je jím nebo osobou blízkou řízen,“ uvedl.
Z toho jednoznačně plyne, že střet zájmů Andrej Babiš není jen teoretickou konstrukcí, ale reálným problémem, který může ovlivnit jeho budoucnost na politické scéně.
Co rozhodne prezident?
Konečné slovo bude mít prezident Petr Pavel. Ten se musí rozhodnout, zda jmenování Andreje Babiše do funkce nebude v rozporu se zákonem. Pokud by k tomu přesto došlo, nelze vyloučit právní kroky, které by rozhodnutí napadly. Střet zájmů Andrej Babiš tak není jen otázkou etiky, ale i potenciálního právního konfliktu, který může skončit až před soudem.