Kauza, jakou česká státní správa nepamatuje. V létě 2025 otřásla veřejností zpráva o tom, že Ministerstvo spravedlnosti přijalo bitcoinový dar od kontroverzního dárce – a selhalo při jeho prověření i správě. Hodnota daru? Přes miliardu korun. Výsledky nezávislého auditu ukazují na vážná systémová pochybení i možný střet se zákonem. A to vše na pozadí rostoucího vlivu kryptoměn ve světě financí i politiky.
Kryptoměnový chaos místo odpovědného řízení
Audit společnosti Grant Thornton, zveřejněný v červenci 2025, poukázal na to, že proces přijetí daru byl veden bez strategického plánování, bez analýz, a především bez prověření legálnosti původu financí. Transakce nebyla označena jako riziková, ačkoliv dárce – Tomáš Jiřikovský, osoba s kriminální minulostí – byl již dříve trestán za drogovou činnost.
Auditoři nešetřili kritikou: „Může jít o naplnění skutkových podstat trestných činů.“ A to kvůli nečinnosti při posouzení daru, jeho následném přijetí i prodeji skrze veřejnou aukci.
Ministerstvo bez strategie, odpovědnosti i koordinace
Jak mohlo dojít k tak zásadnímu selhání? Jednoduše: nikdo celý proces neřídil. Neexistoval žádný postup, odpovědná osoba, ani základní analýza toho, co vlastně dar přijetím znamená – ať už právně, ekonomicky nebo bezpečnostně. A přitom šlo o první případ přijetí kryptoměnového daru v historii české veřejné správy.
Ministerská židle padla, odpovědi ale chybí
Skandál již vedl k odstoupení ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). Ten se i přes svou rezignaci snažil kauzu bagatelizovat. Ve svém vyjádření na síti X uvedl, že auditní zpráva „neprokazuje porušení právních předpisů“. Jenže právě nedostatek odpovědného řízení je to, co odborníci hodnotí jako největší selhání. Zákon sice možná porušen nebyl, ale důvěra veřejnosti ano.
Co všechno ukázal audit? Kdo byl skutečně za celý proces zodpovědný? A jaká rizika hrozí státu, pokud si nepohlídá příště podobné dary?