Německo dává světu jasný vzkaz: Ukrajinu neopustíme.
Během mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN v New Yorku vystoupil nový německý velvyslanec při OSN Ricklef Beutin s jednoznačným postojem – Berlín bude stát při Kyjevu tak dlouho, jak bude třeba.
Jeho slova přišla jen několik hodin poté, co ruské rakety a drony opět zasáhly ukrajinská města a zabily desítky civilistů. Beutinův projev zazněl jasně:
„Německo spolu se svými spojenci bude podporovat Ukrajinu a její právo bránit se tak dlouho, jak to bude nutné.“
Tato věta nezůstala bez odezvy. V sálu OSN rezonovala jako varování i závazek. A co víc – Beutin otevřeně zpochybnil i ruské řeči o míru.
„Pokud to Rusko myslí s mírem vážně, proč není schopno souhlasit s příměřím?“ ptal se nahlas.
Zní to jako diplomatická fráze? Ani náhodou. Tón byl neobvykle ostrý. A zároveň reflektoval rostoucí netrpělivost Západu vůči ruské neochotě jednat.
Zástupci Ukrajiny mezitím apelovali na svět ještě důrazněji. Ukrajinská premiérka Julia Svirydenková vyslovila jasnou výzvu:
Potřebujeme víc. Potřebujeme moderní obranné systémy. Potřebujeme dlouhý dosah.
Ale proč právě teď? Co se změnilo a jaké zbraně by Ukrajina mohla reálně získat?
A jak na to reagovalo Rusko?
Premiérka Svirydenková ve svém projevu před Radou bezpečnosti OSN vyjádřila obavy z nedostatečné obrany proti raketovým útokům, které mají stále ničivější dopady. Uvedla, že Ukrajina nutně potřebuje:
- další systémy protivzdušné obrany (např. IRIS-T, Patriot),
- zbraně dlouhého doletu schopné zasáhnout ruskou vojenskou infrastrukturu,
- více radarů a sledovacích zařízení na detekci dronů.
„Naše města nejsou bitevní pole. Jsou to domovy milionů lidí. A každý den přichází o životy. Pokud má svět nástroje, jak tomu zabránit – musí je využít,“ řekla Svirydenková.