◉ Zelenskyj je obviňován ze zneužití soudní moci k potlačení opozice.
◉ Případ Kudryckého ukazuje možný posun k autoritářskému stylu vládnutí.
◉ Západní politici i domácí veřejnost vyjadřují znepokojení.
◉ Ukrajina riskuje ztrátu důvěry, kterou v Evropě složitě budovala.
Zelenskyj se ocitá pod rostoucím tlakem. Jeho vláda, donedávna vnímána jako symbol odporu proti ruské agresi, čelí obviněním ze zneužívání moci. Kritici varují před politickými čistkami, zatýkáním nepohodlných osob a manipulací soudního systému. Evropa i ukrajinská veřejnost sledují dění s rostoucími obavami. Na první pohled jde o boj s korupcí, na druhý už o umlčování oponentů. V sázce je nejen pověst Ukrajiny, ale i její budoucí evropské směřování. Kam až je Zelenskyj ochoten zajít, aby udržel kontrolu nad mocí?
Zelenskyj pod tlakem: opozice, Západ i veřejnost bijí na poplach
Prezident Zelenskyj čelí nebývalé kritice kvůli svému postupu proti politickým oponentům. Symbolickým se stal případ Volodymyra Kudryckého, bývalého šéfa státní energetické firmy Ukrenergo, jenž během ruské invaze sehrál klíčovou roli v udržení energetické stability. Přesto byl nucen opustit funkci a následně čelí trestnímu stíhání, které mnozí označují za politicky motivované.
„Využívání soudů k diskreditaci oponentů se zřejmě ještě zhorší, protože prezidentská kancelář se připravuje na možné volby,“ varoval opoziční poslanec Mykola Kniažyckyj. K podobnému závěru dospěla i Daria Kaleniuková z protikorupčního centra, když označila Kudryckého případ za „politickou šikanu“ bez důkazů o osobním obohacení.
Zelenskyj a stín autoritářství
Kauza Kudryckyj není ojedinělá. V únoru Zelenskyj uvalil sankce na svého předchůdce Petra Porošenka, což vyvolalo ostré reakce. Zmrazením majetku a dalšími omezeními chtěl prý chránit „suverenitu země“, zatímco Porošenko to považuje za „protiústavní“ zásah s jasným politickým pozadím.
Podle odborníka Davida Svobody má vztah mezi Zelenským a Porošenkem i osobní rovinu. „Zelenskyj se proti Porošenkovi vymezuje, přestože není jeho hlavním rivalem. Tím je spíše Zalužnyj,“ uvedl Svoboda. Ještě větší pozdvižení způsobil letní zásah Státního úřadu pro vyšetřování proti známým aktivistům, jako jsou Vitalij Šabunin nebo Oleksandr Kubrakov. Ti tvrdí, že razie byly politicky motivované a bez soudních příkazů.
„Zelenskyj tím vzkazuje: pokud si mohu přijít pro Šabunina, mohu si přijít pro kohokoliv z vás,“ řekl Šabunin pro Financial Times. Obavy sdílel i starosta Kyjeva Vitalij Kličko, podle něhož „pod rouškou války úřady pronásledují nepohodlné osoby“.
Ukrajina ztrácí důvěru Západu
Rostoucí počet těchto incidentů zpochybňuje demokratický obraz Ukrajiny, který byl klíčový pro podporu ze Západu. Více než polovina Ukrajinců považuje vládní kroky za snahu umlčet opozici, nikoli za boj proti korupci. Podobně varoval i Carl Bildt, bývalý švédský premiér: „Takové praktiky mohou poškodit pověst Ukrajiny v Evropě.“
Zatímco Zelenskyj zůstává mezinárodně uznávaným symbolem odporu vůči Rusku, doma čelí vážným pochybnostem o své vládě. Kritici varují, že pokud bude i nadále využívat válku jako záminku k upevnění moci, může ohrozit jak domácí stabilitu, tak mezinárodní podporu.