Napětí mezi Evropskou unií a Ruskou federací znovu narůstá. Brusel přijal další soubor restriktivních opatření, která mají podle EU výrazně zasáhnout příjmy Moskvy. Tento krok přichází ve chvíli, kdy válečný konflikt na Ukrajině stále neskončil a Západ hledá nové způsoby, jak omezit ruskou vojenskou kapacitu.
Vysoká očekávání se kladou především na opatření zaměřená na energetiku a bankovní sektor. Reakce Ruska však na sebe nenechala dlouho čekat a přináší nový tón do celé debaty. Kreml přešel do ofenzivy a zpochybnil účinnost celé iniciativy.
Ve hře jsou i geopolitické důsledky pro státy, které sankce podpořily. Situaci navíc komplikují postoje některých členských států EU, které balík dlouhodobě vetovaly. Slovensko se ale nakonec rozhodlo ke kompromisu. Jak reagovala Moskva na tento vývoj?
Kreml tvrdí, že sankce proti Rusku poškodí hlavně Západ
Evropská unie v pátek oficiálně přijala 18. balík sankcí proti Rusku, který se zaměřuje především na energetický, vojenský a bankovní sektor, včetně ruských a čínských bank. Mezi přijatými opatřeními je například snížení cenového stropu na ruskou ropu a zákaz obchodování se společnostmi napojenými na plynovody Nord Stream 1 a 2. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov tato opatření označil za nelegitimní a upozornil, že Brusel se ve svých očekáváních mýlí. „Každý nový balík zvyšuje negativní dopad na země, které se k němu přidávají,“ uvedl Peskov.