Vojenská podpora Ukrajině – téma, které se dosud zdálo jako samozřejmost české zahraniční politiky – může po říjnových parlamentních volbách projít zásadní změnou. Prezident Petr Pavel v nedávném rozhovoru pro britskou BBC připustil, že nemůže garantovat pokračování této pomoci pod novou vládou.
„Nemohu slíbit, že v tom budeme pokračovat,“ přiznal prezident s odkazem na možné změny ve vládním složení. Jeho slova naznačují, že obrana Ukrajiny – a potažmo celé východní Evropy – může být v budoucnu v ohrožení, pokud se politický kurz Česka změní.
Nejen zbraně: Ekonomický tlak jako hlavní páka na Rusko
Petr Pavel ale upozorňuje, že vojenská pomoc není jediným způsobem, jak čelit ruské agresi. Podle něj může mít ještě větší dopad ekonomický tlak, který na Rusko vyvíjí Západ.
„Tento tlak je velmi účinný, pokud jde o přesvědčovací sílu,“ řekl prezident. Zdůraznil, že sankce a hospodářská izolace oslabují ruskou ekonomiku natolik, že Kreml bude časem donucen zasednout k jednacímu stolu. V kombinaci s vojenským odporem Ukrajiny tak může jít o klíč k mírovému řešení.
Bez obětí to nepůjde, říká otevřeně
Prezident také realisticky přiznává, že osvobození okupovaných území nebude možné bez obětí. „V současnosti Ukrajina, s veškerou podporou Západu, není v pozici, kdy by mohla osvobodit okupovaná území bez velkých ztrát na životech,“ uvedl Pavel.
To však podle něj neznamená, že by se Ukrajina měla vzdát. Možnost dočasné ztráty území označuje za „nezbytný kompromis“, pokud to bude cenou za zachování její suverenity.
Budoucnost v Unii jako motivace pro změnu
V dlouhodobějším horizontu pak prezident vidí šanci v evropské integraci Ukrajiny. „Lidé v okupovaných oblastech si uvědomí, že by se jim v rámci EU vedlo lépe než v Rusku,“ říká Pavel. Tento posun ve vnímání může podle něj změnit budoucí vývoj regionu a oslabit ruský vliv.