Německý kancléř Friedrich Merz šokoval veřejnost výrokem, který zazněl během televizního rozhovoru na stanici Sat.1. Vůbec poprvé v moderní německé politice označil ruského prezidenta Vladimira Putina za „možná největšího válečného zločince naší doby“. Slova, která padla v době sílících diskusí o budoucnosti Ukrajiny, evokují nejen nový tón, ale i odhodlání čelit realitě ruské agrese.
„Musíme mít jasno v tom, jak s válečnými zločinci zacházet. Pro shovívavost není prostor,“ prohlásil Merz bez okolků.
Tento výrok je zásadní nejen svou silou, ale i tím, že odráží měnící se klima v evropské politice. Západní lídři už zjevně nehodlají jen mlčky přihlížet nebo volit opatrné formulace. Merz svými slovy vstoupil do prostoru, který byl dosud vyhrazen spíše diplomatům či lidskoprávním organizacím.
Co vlastně znamená být „válečný zločinec“?
Vladimir Putin čelí obviněním, která nejsou pouze politického rázu. Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu na něj v březnu 2023 vydal zatykač – zejména kvůli organizovanému únosu ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. Tento akt byl označen jako zločin proti lidskosti. Už samotné vydání zatykače přitom představuje bezprecedentní krok vůči prezidentovi jaderné mocnosti.
Ruská armáda je navíc dlouhodobě obviňována z brutálních útoků na civilní infrastrukturu, obytné domy, nemocnice a školy. Podle nezávislých expertů i ukrajinských úřadů tyto útoky postrádají jakékoli vojenské opodstatnění – a naplňují znaky válečných zločinů.
Reakce na slova kancléře
Friedrich Merz svým výrokem reagoval na předchozí komentáře šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Ta v rozhovoru pro Financial Times uvedla, že evropské státy připravují plány na možnou přítomnost vojáků na Ukrajině po skončení války, v rámci bezpečnostních záruk.
Merz to kritizoval jako předčasné a nevhodné. Tvrdí, že taková rozhodnutí jsou výlučně v kompetenci členských států, nikoliv Evropské komise. Zdůraznil, že Německo žádné konkrétní plány na vojenské nasazení nemá – a že otázky dlouhodobých záruk přicházejí v úvahu až po uzavření míru.
Slova von der Leyenové zpochybnil i německý ministr obrany Boris Pistorius, který její výrok označil za „nešťastný“ a „nezralý“. Politický prostor se tak plní ostrými prohlášeními, z nichž je zřejmé, že jednotný názor na další kroky Západu vůči Ukrajině ani zdaleka nepanuje.