Rajchl mluví o skandálu české justice. Rozhodnutí v případu Ukrajince prý nemohl uvěřit: Kdyby byl pachatel Čech nebo Rom…

Rajchl ostře kritizuje rozhodnutí odvolacího soudu v případu Oleksandra Maidaniuka.
Český poslanec tvrdí, že zmírnění trestu vyvolává pochybnosti o rovném přístupu justice k obžalovaným.
Politik zároveň podporuje avizovanou stížnost pro porušení zákona a požaduje kárné řízení se soudci.
Za vážný důsledek případu považuje možné oslabení důvěry veřejnosti ve spravedlnost.

Rajchl rozpoutal ostrou diskusi svou reakcí na rozhodnutí odvolacího soudu v případu Ukrajince Oleksandra Maidaniuka. Český poslanec svou kritiku zveřejnil na sociální síti pod názvem „Dvojí metr české justice“. Hned přitom zdůraznil, že jeho slova nemají být všeobecným odsouzením českého soudnictví. Většina běžných trestních případů je podle jeho hodnocení rozhodována objektivně a navzdory strnulosti systému také poměrně efektivně. V tomto konkrétním případu však vidí zásadní problém.

Pozornost zaměřil především na čin, při kterém měla být zápalná láhev hozena na rodinný dům, kde spalo také dvouleté dítě. Mimořádně ostře reagoval na následné zmírnění původního trestu. Zpochybňuje rovněž argumentaci, kterou měl odvolací soud své rozhodnutí vysvětlit. Proč Rajchl mluví o skandálu a jaké důsledky žádá vyvodit?

Rajchl tvrdí, že problémem je dvojí metr

Poslanec Jindřich Rajchl svou rozsáhlou kritiku spojil s konkrétním soudním případem, zároveň však odmítl paušální odsouzení celého českého justičního systému.

„Tento postulát neplatí na všeobecnou kriminalitu, kde je 95 procent případů řešeno a rozhodováno velmi objektivně a navzdory strnulosti našeho justičního systému i poměrně efektivně,“ napsal. Orgánům činným v trestním řízení proto podle jeho slov patří „plně zasloužený respekt“.

Situace se však podle poslance mění v případech, kdy do řízení vstupuje otázka ukrajinského původu obžalovaného. „Zásadní problém však nastává, když se v jakémkoli trestním řízení objeví jeden jediný faktor. A tím je Ukrajina,“ prohlásil Rajchl.

Jako příklad uvedl případ Oleksandra Maidaniuka. Podle Rajchlova popisu muž hodil zápalnou láhev na rodinný dům, přičemž uvnitř v té době spala také dvouletá dcera.

Už původní nepodmíněný trest považuje český poslanec za mírný. Ve své argumentaci poukazuje také na další okolnosti případu. Tvrdí, že obžalovaný se v Česku nezdržoval legálně, k soudu se nedostavil a následně měl ze země uprchnout.

Rajchl odmítá argumentaci odvolacího soudu

Největší kritiku vyvolalo podle Rajchla rozhodnutí odvolacího soudu, který měl původní trest změnit na podmíněný.

Předsedkyně senátu Alice Bártová podle jeho vyjádření rozhodnutí vysvětlovala tím, že okresní soud „trochu přecenil závažnost a škodlivost jednání obžalovaného“. Odvolací soud měl zároveň původní nepodmíněný trest považovat za „nepřiměřeně přísný“.

Právě tato slova vyvolala u poslance mimořádně ostrou reakci. „Přiznávám, že jsem si to přečetl třikrát, a přesto stále nemohu uvěřit, že toto může příčetná osoba s právnickým vzděláním vypustit z úst,“ reagoval.

Rajchl zároveň argumentuje tím, že pachatel podle něj po svém činu lidem v domě nepomáhal ani se nesnažil zabránit možným následkům.

„Pachatel se nesnažil rodině nijak pomoci ani požár například aktivně hasit, a tedy se nijak nepřičinil o to, že nedošlo k tragickému následku jeho extrémně odsouzeníhodného chování. Bylo to pouze štěstí v neštěstí,“ uvedl.

Rajchl mluví o skandálu a zmiňuje 15 let

Český poslanec tvrdí, že v porovnatelných případech padaly také podstatně tvrdší tresty. Právě proto podle něj vzniká otázka, zda česká justice přistupuje ke všem obžalovaným stejně.

„S ohledem na specifické okolnosti tohoto případu bych jako soudce vůbec neuvažoval o nižším trestu než 15 let natvrdo,“ napsal Rajchl. Následně přidal tvrzení, v němž postavil proti sobě ukrajinského, českého a romského pachatele.

„Nikdo na světě mi nevyvrátí, že kdyby pachatelem nebyl Ukrajinec, ale Čech nebo například Rom, dostal by přesně takovou pálku,“ prohlásil. Jde o Rajchlův názor a interpretaci rozhodnutí soudu, nikoli o prokázané konstatování, že původ obžalovaného skutečně ovlivnil výši trestu.

Poslanec označil verdikt za „skandál“. Za mimořádně závažné však považuje především to, jak může podobné rozhodnutí působit na veřejnost.

„Jeho nejhorším důsledkem paradoxně není to, že dotyčný pachatel nemá jít za mříže – on se u nás stejně už nikdy neukáže –, ale to, že v podstatné části naší veřejnosti vzniká zcela logická skepse vůči férovosti české justice,“ uvedl Rajchl.

Podle něj může být výsledkem „zásadní narušení důvěry ve spravedlnost jako klíčový pilíř jakéhokoli demokratického právního státu“.

Rajchl požaduje také odpovědnost soudců

U kritiky samotného rozsudku se poslanec nezastavil. Podpořil rovněž avizovaný krok ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce. „Pevně doufám, že Jeroným Tejc skutečně podá stížnost pro porušení zákona, jak již veřejně avizoval. Je to jednoznačně správný krok,“ napsal.

Ani takový postup však Rajchl nepovažuje za dostatečný. Podle něj by měla následovat otázka osobní odpovědnosti soudců, kteří se na rozhodnutí podíleli.

„Proto by ihned po podání stížnosti pro porušení zákona měl následovat podnět k zahájení kárného řízení vůči soudkyni Alici Bártové a členům jejího senátu pro hrubé pochybení při aplikaci práva,“ uvedl.

Politik současně odmítá interpretaci, že by takový postup představoval politický zásah do nezávislosti soudnictví. „Toto není o zasahování politické moci do jejich práce, ale o nezbytnosti vyvodit odpovědnost za neuvěřitelný paskvil, který nikdo rozumný nemůže ani na sekundu akceptovat,“ tvrdí Rajchl.

Rajchl přirovnal justici ke košíku ovoce

Na konci svého vyjádření použil český poslanec přirovnání justice ke košíku s ovocem. Podle něj se i ve fungujícím systému mohou vyskytnout jednotlivé problematické případy.

„Pokud je velmi rychle nevyhodíte a vaši zákazníci si toho všimnou, přestanou vám věřit a už si od vás nikdy nic nekoupí. To platí o ovoci i o justici,“ napsal.

Celou kauzu tak Rajchl rámuje především jako otázku důvěry veřejnosti ve spravedlnost a rovnost před zákonem. „Pokud chceme, aby lidé i nadále věřili justici, musíme jim dát jasně najevo, že jsme schopni kontrolovat kvalitu a netolerovat přítomnost prohnilých kusů,“ uzavřel.

FAQ

Je Rajchlova kritika namířena proti celé české justici?
Ne. Poslanec ve svém vyjádření výslovně rozlišuje mezi obecným fungováním českého trestního systému a případy, které považuje za problematické. Tvrdí dokonce, že 95 procent případů obecné kriminality je podle něj řešeno a rozhodováno velmi objektivně.

Proč Rajchl považuje rozhodnutí odvolacího soudu za problematické?
Kritizuje především zmírnění původního nepodmíněného trestu na podmíněný. Nesouhlasí ani s argumentací o závažnosti a škodlivosti jednání obžalovaného, kterou připisuje odvolacímu soudu. Své hodnocení opírá také o okolnosti činu a následné chování obžalovaného.

Je prokázáno, že ukrajinský původ ovlivnil rozhodnutí soudu?
Z poskytnutého textu takový závěr nevyplývá. Jde o tvrzení a interpretaci Jindřicha Rajchla, který hovoří o rozdílném přístupu k obžalovaným. Porovnávání trestu podle národnosti či etnicity pachatele je proto nutné připisovat politikovi, nikoli prezentovat jako potvrzený fakt.

Jaký trest by podle Rajchla odpovídal okolnostem případu?
Poslanec uvedl, že kdyby byl soudcem, vzhledem ke specifickým okolnostem případu by neuvažoval o trestu nižším než 15 let nepodmíněně. Jde však o jeho vlastní hodnocení přiměřenosti sankce. Nejde o informaci, že by soud podle zákona nutně musel takový trest uložit.

Jaké právní kroky Rajchl požaduje?
Podporuje avizovanou stížnost pro porušení zákona, kterou podle jeho vyjádření plánoval ministr spravedlnosti Jeroným Tejc. Kromě ní žádá podnět k zahájení kárného řízení vůči soudkyni Alici Bártové a členům jejího senátu. Argumentuje přitom potřebou vyvodit odpovědnost za rozhodování soudů.

Proč Rajchl spojuje případ s důvěrou v justici?
Podle poslance není problémem pouze konkrétní výše trestu. Tvrdí, že rozhodnutí, která veřejnost začne vnímat jako nerovná nebo nespravedlivá, mohou vyvolávat pochybnosti o férovosti celého systému. Důvěru ve spravedlnost přitom označuje za jeden z klíčových pilířů demokratického práv