◉ SPD tvrdě vystoupila proti konání sjezdu sudetských Němců v Brně.
◉ Poslankyně Šafránková označila akci za necitlivou k historii města.
◉ Hnutí chce, aby organizátor vrátil dotace, pokud použije veřejné peníze.
◉ Kritici SPD tvrdí, že sjezd je krokem ke smíření a pochopení minulosti.
Sjezd sudetských Němců má příští rok poprvé v historii proběhnout na českém území – v Brně. Tato informace ale rozvířila politické vody a vyvolala ostré reakce, zejména ze strany hnutí SPD. Poslankyně Lucie Šafránková považuje akci za provokaci a urážku historické paměti města. Hnutí vyzývá k odebrání dotací organizátorům festivalu Meeting Brno, pokud by byť jediná koruna z veřejných peněz byla použita právě na tento sjezd. Zatímco SPD volá po bojkotu, někteří experti i politici označují akci za symbol smíření mezi Čechy a Němci. Vztahy mezi oběma stranami se v posledních desetiletích výrazně zlepšily. Co tedy v Brně skutečně proběhne – pokus o usmíření, nebo zbytečné otevírání starých ran?
SPD ostře proti sjezdu sudetských Němců
Plánovaný sjezd sudetských Němců v Brně, který se má uskutečnit v květnu příštího roku, se stal terčem tvrdé kritiky hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD). Poslankyně Lucie Šafránková při středečním vystoupení ve Sněmovně prohlásila, že akce je necitlivá k obětem nacistické okupace i poválečným událostem.
„Jako poslankyně za Jihomoravský kraj a Brňačka říkám naprosto jednoznačně, že sjezd sudetoněmeckého landsmanšaftu do Brna nepatří,“ uvedla. Zmínila také požadavky SdL na revizi Benešových dekretů v minulosti. Sjezd podle ní do města, které si prošlo okupací, popravami a deportacemi, zkrátka nepatří.
SPD zároveň oznámila, že pokud festival Meeting Brno použije veřejné prostředky na pořádání této události, bude požadovat vrácení všech dotací, konkrétně devět milionů od města Brna a šest milionů korun od Jihomoravského kraje. „Pokud by byť jediná koruna z dotací byla použita na tuto akci, budeme nekompromisně požadovat odebrání celé dotace,“ dodala Šafránková.
K smíření nebo ke sporu?
Na opačném konci názorového spektra stojí kritik SPD, investor a bývalý zastupitel za Piráty Jiří Hlavenka. Ten připomíná, že sjezd je pořádán potomky lidí, kteří v českých zemích žili po staletí.
„V případě Brna se silně podíleli na jeho rozvoji a na předválečné slávě v oblasti průmyslu, obchodu, vzdělanosti i kultury,“ uvedl Hlavenka. Podle něj dnešní členové sdružení neusilují o navrácení majetku, ale chtějí udržet kontakt s krajinou svých předků. „Smíření a odpuštění je to nutné a ušlechtilé minimum, které je potřeba dělat,“ doplnil.
Také Bernd Posselt, předseda SdL, označil volbu Brna za symbolický krok v rámci sbližování Čechů a Němců. Sudetoněmecké sdružení v posledních letech opustilo snahy o navrácení majetku a jeho stanoviska se značně zmírnila.
Přesto část veřejnosti zůstává vůči konání akce kritická. V Brně a Praze proběhly protesty, kterých se zúčastnilo asi 150 lidí. Obávají se, že sjezd může být pokus o přepisování historie.