Kdo se bojí, nesmí do lesa. Na druhou stranu je to právě strach, který nám slouží jako prevence vzniku situací ohrožujících zdraví či dokonce život. Často však bývá zaměňován s jinou emocí – úzkostí. Z té ovšem, na rozdíl od strachu, nemáme žádný prospěch. Paralyzuje nás, mění způsob našeho myšlení a v konečném důsledku svazuje. Pokud máte pocit, že se úzkostná porucha týká právě vás, nepřestávejte číst. Bagatelizováním se psychických problémů nezbavíte.
Strach, nebo úzkost?
Rozdíl mezi strachem a úzkostí je vidět na první pohled. První zmíněná emoce je oprávněná a chrání nás. Druhá je zbytečná nebo přehnaná a může mít velmi nekonkrétní obrysy. Osoba trpící úzkostnou poruchou má obavy z toho, že dojde k některému z „katastrofických“ scénářů. V praxi se může jednat například o obavy ze selhání při řeči na veřejnosti, z nakažení infekční nemocí, ale také o izolovanou fobii z určité věci nebo zvířete.
Podle odborníků je možné úzkostnou poruchu úspěšně potlačit. Léčba úzkosti však musí probíhat důsledně a kontinuálně. V případě neléčení se onemocnění zhoršuje. V pozdějších fázích se pacient neobejde bez odborné pomoci a vhodně zvolené medikace.
Jsou-li projevy úzkosti méně intenzivní, ale zato časté a provázané s depresivními stavy, může se jednat o psychické onemocnění zvané úzkostně depresivní porucha.
Pozorujete-li na sobě znaky úzkostné poruchy, řiďte se těmito radami:
Považujete zmírnění trestu v tomto případě za přiměřené?
Pracujte se svým myšlením
Jakmile se vaše mysl zaplní toxickými myšlenkami, pokuste se od ní oddělit a nenechat ji, aby vás ochromila. Pomoct vám může rychlá změna prostředí, poslech motivační hudby, pohyb nebo třeba telefonát s blízkou osobou.
Dělejte dechová cvičení
Úzkostný stav nastává v důsledku podvědomého zkracování dechu v reakci na stresovou situaci. Naučíte-li se s dechem pracovat, snadno úzkost zmírníte a rychleji ji zaženete.
Diskuse
0 komentářů