◉ Prezident Pavel navrhuje, aby se česká armáda zapojila do mírového dohledu na Ukrajině.
◉ Očekává se aktivní role Česka jako dlouhodobého podporovatele Ukrajiny.
◉ Pavel kritizuje západní váhavost a apeluje na silnější a rychlejší pomoc.
◉ Vyjádřil také obavy z účasti politiků proti NATO ve vládě po volbách.
Česká armáda by měla být součástí mírových jednotek na Ukrajině, tvrdí prezident Petr Pavel.
Podle něj má Česká republika morální povinnost podílet se i na dohledu nad dodržováním případné dohody. Mírové iniciativy už se rodí na půdě NATO a Pavel zdůrazňuje, že by Česko nemělo zůstat stranou. Téma znovu otevírá i otázku další vojenské pomoci a přístupu Západu k válce. Prezident přitom varuje před slabou politickou vůlí ukončit konflikt. Mimo to se vyjádřil také k říjnovým volbám a budoucímu složení vlády.
Jak přesně by mohla česká armáda na Ukrajině působit a jaké další kroky prezident plánuje?
Česká armáda by měla být součástí mírového dohledu, říká prezident
Prezident Petr Pavel v rozhovoru pro ČTK uvedl, že by si přál aktivní účast české armády na dohledu nad dodržováním míru na Ukrajině. Vyjádřil se v tom smyslu, že pokud dojde k dohodě o rozmístění mírových jednotek, měla by být Česká republika jejich přirozenou součástí.
„Bude-li nakonec dohodnuto, že nějaké mírové jednotky na Ukrajině rozmístěny budou, pak si myslím, že Česká republika by měla a mohla být jejich součástí,“ řekl doslova. Zmínil také, že by bylo nelogické, kdyby Česko nebylo přítomno v závěrečné fázi mírového procesu, když stálo u jeho začátků.
Na půdě NATO už podle Pavla vznikají různé scénáře zapojení členských zemí. Ministryně obrany prý naznačila, že příspěvek Česka by se mohl podobat misi v bývalé Jugoslávii. Vše ale bude záviset na podobě případné mírové dohody.
Česká armáda jako nástroj stability i diplomacie
Prezident Pavel opakovaně upozornil na to, že Ukrajina nedostává dostatečnou podporu, a kritizoval západní váhavost. Ta podle něj umožnila, že válka trvá déle, než by bylo nutné.
„Upřímně řečeno mě mrzí to, že ve vztahu k podpoře Ukrajiny zaujímají západní země takový, řekněme, graduální, postupný přístup,“ dodal. Místo silného tlaku od počátku se podle něj mnozí obávali eskalace, což vedlo ke zbytečnému prodlužování konfliktu a vyšším ztrátám na životech.
Prezident zároveň vyjádřil skepsi vůči ochotě Ruska jednat o míru. „Prezident Putin měl v rukou mír v podstatě od počátku,“ uvedl s tím, že Moskva nyní nemá motivaci ukončit válku, protože stále může usilovat o zisk dalších území.
Pavel: Po volbách budu jednat bez předsudků
V souvislosti s říjnovými volbami do Sněmovny Pavel zmínil, že je připraven jednat se všemi stranami, které uspějí. Nejpravděpodobnějším kandidátem na sestavení vlády bude vítěz voleb, ale prezident připustil i možnost menšinové vlády.
„Hned po volbách začnu jednat s představiteli stran, které se do Parlamentu dostanou,“ potvrdil. Neplánuje si klást žádné předběžné podmínky, ale varoval před obsazením klíčových postů osobami zpochybňujícími členství ČR v NATO a EU.