Hodnoty, které mizí: Odpovědnost, víra a hrdost
Eliška Hašková Coolidge věří, že základem každé zdravé společnosti je osobní odpovědnost. Za sebe, za rodinu, za zemi. Vzpomíná na svého dědečka, který odmítl spolupráci s nacisty a zaplatil za to životem. Taková odvaha a pevný charakter podle ní chybí dnešní generaci.
Místo víry v Boha a v morální zásady roste závislost na sociálních sítích a vnějších potvrzeních. „Ztratili jsme víru. A bez víry ztrácíme i směr,“ varuje.
Evropa pod tlakem: Migrace a ztracená identita
Podobně ostrá slova směřuje i k současné Evropě. Podle ní se náš kontinent „hnědne“ – tedy podléhá vlivům, které narušují tradiční evropské hodnoty. V migraci vidí nástroj destabilizace, který podkopává identitu národních států.
„Ztrácíme hrdost. A s ní i schopnost bránit se,“ říká s naléhavostí v hlase.
Světlo v temnotě?
Přesto však nevidí budoucnost jen černě. Věří, že obnova je možná – pokud se vrátíme ke kořenům. Vzorem nám mohou být lidé, kteří si zachovali integritu i v dnešním světě. Zmiňuje například guvernéra České národní banky, kterého považuje za výjimečného svou pevností a intelektem.
„Je třeba znovu najít odvahu říkat pravdu. A žít ji,“ dodává.
Politika jako služba, ne jako výnosný byznys
Hašková Coolidge věří, že politik by měl být služebníkem – ne celebritou. „Popularita je pomíjivá. Hodnoty přetrvají.“ Vyzývá mladé lidi, aby se nenechali svést pohodlím a pasivitou. Aby si uvědomili, že demokracie není samozřejmost.
Připomíná, že demokracie bez hodnot je jen prázdná slupka. A že pokud ji nebudeme naplňovat obsahem, ztratíme ji.
Výzva, která nečeká
Z jejích slov plyne jednoznačné poselství – že máme odpovědnost. Nejen vůči minulosti, ale především vůči budoucnosti. A že každý z nás hraje roli v tom, kam jako společnost směřujeme.
„Budoucnost je v našich rukách,“ uzavírá.
A možná právě v těchto slovech se skrývá naděje. Protože pokud budeme mít odvahu znovu věřit, znovu převzít odpovědnost a znovu být hrdí na to, kým jsme – pak ještě není pozdě.