„Jsme připraveni jít do konfliktu s Evropskou unií,“ zaznělo ostře z úst Filipa Turka, lídra hnutí Motoristé sobě a europoslance, během předvolební debaty v Ústí nad Labem. Hnutí, které vzniklo jako hlas nespokojených řidičů, se rychle proměňuje v politickou sílu s ambicí zasahovat do celostátní politiky – a nebojí se vyhlašovat válku Bruselu ani domácímu establishmentu.
Turek obvinil současnou vládu Petra Fialy z toho, že „slouží Bruselu“ a přijímá všechna rozhodnutí bez odporu. Podle jeho slov není možné jít dál po stezce „zeleného šílenství a migračního diktátu“, aniž by to mělo fatální následky pro českou ekonomiku, rodiny a sociální stabilitu. V jeho očích je příští volební období klíčové – a bude podle něj buď bodem zlomu, nebo bodem zlomení.
Motoristé sobě v posledních měsících pomalu rostou v předvolebních průzkumech a jejich rétorika přitahuje pozornost zejména u voličů, kteří se cítí ignorováni, obává se ekonomické nejistoty nebo mají výhrady k migraci a klimatickým opatřením. V kampani staví na jednoduchém, ale silném sdělení: „Bruselu už dost!“
Výroky jako „necítím žádnou historickou vinu“ nebo „nejsme proruští náckové“ se rychle šíří sociálními sítěmi a na předvolebních setkáních sklízí potlesk. Spolu s ekonomem Vladimírem Pikorou hnutí slibuje razantní změnu kurzu – přitom ale neprosazuje odchod z EU, jak to dělají jiné euroskeptické subjekty. Jejich plán je jiný: zůstat uvnitř a bojovat zevnitř.
Jak ale chtějí konkrétně čelit evropské klimatické a migrační politice? Kolik to má stát? A proč by volič měl věřit právě jim?