Za zavřenými dveřmi podle informací agentury Bloomberg vzniká návrh příměří, který by legalizoval ruskou kontrolu nad rozsáhlými oblastmi na východě Ukrajiny, zejména v Donbasu. Součástí návrhu má být i formální uznání anexe Krymu z roku 2014.
Tento přístup otevřeně podpořil Donald Trump, když ve svém pátečním vystoupení hovořil o „výměně území ku prospěchu obou stran“. V praxi by to znamenalo, že Ukrajina by se musela vzdát části svého území výměnou za ukončení bojů – což Kyjev jednoznačně odmítá.
Podle ukrajinské ústavy je totiž území země nedělitelné a nedotknutelné, a jakákoli výměna či postoupení území by byla protiústavní. Takový krok by navíc vytvořil nebezpečný precedens: agrese by se vyplatila a hranice států by se mohly měnit silou.
Česká diplomacie v čele s Janem Lipavským tento scénář striktně odmítá. Pro Prahu je respektování mezinárodního práva a teritoriální integrity základním principem, který nelze obětovat ve jménu rychlého, ale nespravedlivého míru.
„Česko chce mír, ale s jeho podobou musí souhlasit především Ukrajina,“ zopakoval Lipavský. Podle něj by jakýkoli jiný postup znamenal popření suverenity a práva národů rozhodovat o své budoucnosti.
Jak si nejvíce pamatujete Vladimíra Čecha?
Mezitím se v Kyjevě zvyšuje nervozita. Politici i obyčejní lidé se obávají, že pokud by se Washington s Moskvou dohodl za jejich zády, následky by byly katastrofální – nejen pro Ukrajinu, ale pro celý mezinárodní řád.
Rostoucí tlak a spekulace, které se šíří mezi diplomaty, ukazují, že nadcházející dny mohou být klíčové. Summit Trump–Putin může rozhodnout nejen o osudu Ukrajiny, ale i o tom, zda pravidla mezinárodní politiky budou nadále platit pro všechny stejně – nebo se vrátíme do doby, kdy silnější diktuje slabšímu podmínky.
Diskuse
0 komentářů