Diplomatické vztahy mezi Českou republikou a Čínou zažily v posledních týdnech výrazné ochlazení. Peking oznámil, že přerušuje přímé kontakty s prezidentem Petrem Pavlem, a to kvůli jeho červencové návštěvě tibetského duchovního vůdce, 14. dalajlamy, v Indii.
Podle čínského ministerstva zahraničí šlo o „hrubé porušení politického závazku“ ČR respektovat politiku jedné Číny. Z Pekingu zaznělo, že takový krok vnímají jako zásah do svrchovanosti a územní celistvosti Číny.
Česká strana naopak zdůrazňuje, že prezidentova cesta byla soukromá a nijak neovlivňuje oficiální nastavení vzájemných vztahů. Ministerstvo zahraničí i Pražský hrad se shodují, že k žádnému oficiálnímu diplomatickému incidentu nedošlo – alespoň z jejich pohledu.
Peking kritizuje „provokativní krok“
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien prohlásil, že prezident Pavel „ignoroval opakované protesty“ Pekingu a navzdory varování se 27. července osobně setkal s dalajlamou, který žije od roku 1959 v exilu v indické Dharamsále. Čínské velvyslanectví v Praze následně potvrdilo, že veškeré přímé kontakty s hlavou českého státu byly pozastaveny.
Podle čínské diplomacie dalajlama představuje separatistu usilujícího o odtržení Tibetu. Proto je jakékoliv jeho přijímání zahraničními lídry vnímáno jako nepřátelský akt.
Jak reagovala Praha
Kancelář prezidenta republiky uvedla, že přímá komunikace mezi Pavlem a čínským vedením už nějakou dobu neprobíhala, takže faktický dopad je spíše symbolický. Ministr zahraničí Jan Lipavský dodal, že návštěva měla ryze osobní charakter a byla součástí Pavlovy cesty po Asii po oficiálním programu v Japonsku.
Vicepremiér a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) prezidenta otevřeně podpořil: „Nejsme zvědaví na to, aby nám čínští soudruzi diktovali, kam naši představitelé mohou cestovat.“ Připomněl přitom i podporu své strany pro cestu předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové na Tchaj-wan.
Napětí mezi Prahou a Pekingem tak znovu vyvolává zásadní otázku: má Česká republika v zahraniční politice upřednostnit ekonomické zájmy, nebo se pevně držet obrany lidských práv a demokratických hodnot?