◉ V článku se dozvíte, proč autor Jan Bělíček označuje boj proti neziskovým organizacím za poslední fázi ničení sociálního státu.
◉ Z programového prohlášení nové vlády vyplývá tlak na neziskové organizace z veřejného sektoru – požadavek větší transparentnosti a vyšetřování „politického aktivismu“.
◉ Bělíček spojuje tento tlak se silou oligarchie, rostoucím vlivem miliardářů a finančních skupin a úbytkem demokratických institucí.
◉ Ukazuje historické paralely — od 19. století po neoliberální éru — a varuje před autoritářským obratem, který může vést k oslabení nezávislých institucí v české společnosti.
Neziskové organizace hrají v současném politickém boji výraznou roli a právě tento termín se v souvislosti s novou vládou objevuje čím dál častěji. Podle autora Jana Bělíčka je právě útočení na neziskové organizace jedním z posledních stupňů degradace sociálního státu a vzrůstající moci oligarchie. Z programového prohlášení nastupující vlády vyplývá, že čelíme pokusu napodobit modely ze zemí, jako jsou Viktor Orbán nebo Donald Trump, kde se neziskovky stávají cílem. odkud pramení tato změna a co může znamenat pro společnost?
Neziskové organizace a tlak nové vlády
Autor se ve svém textu odkazuje na konkrétní formulace v programovém prohlášení nastupující vlády, která uvádí, že neziskové organizace dostávající financování od státu mají být „povinně transparentní“ a ty, které mají zahraniční peníze, budou muset tuto skutečnost veřejně označit. Text prohlašuje, že „veřejné peníze se prý nemají využívat pro politický aktivismus“ a vláda uvádí záměr zastavit financování „neziskových organizací, které blokují rozvoj a investice“.
Bělíček v této souvislosti konstatuje:
„Stojí ale za to se na tento problém podívat i perspektivou sílícího vlivu oligarchie …“
Tímto ukazuje, že nejde jen o administrativní změny, ale o strategii oslabení nezávislých organizací, které nefungují v souznění s novou vládní linií.
Tolik k tomu, jak vláda zneužívá pojem neziskové organizace jako nástroj pro kontrolu veřejné sféry.
Neziskové organizace v historickém kontextu
Jak připomíná Bělíček, od 19. století státní instituce vznikaly i proto, aby mohly konkurovat aristokracii a církvím, a tím umožnily demokratizaci moci. Docházelo ke kulturním a politickým střetům (např. „Kulturkampf“) o vliv státního aparátu a nezávislých institucí.
V textu se uvádí, že stejně tak dnes roste tlak na instituce, které nejsou přímo pod kontrolou nejbohatších:
Považujete zmírnění trestu v tomto případě za přiměřené?
„Ničení státních institucí … a teď i neziskovek je systematickou snahou příslušníků oligarchie zničit instituce, které … regulují jejich podnikání.“
Kombinace historického vývoje, růstu neoliberálních idejí — kde sociální stát je považován za překážku — a vzrůstajícího vlivu bohatých skupin vede k tomu, že neziskové organizace nabývají funkce brány proti vlivům, které je chtějí eliminovat.
Neziskové organizace, oligarchie a současný boj
Bělíček ukazuje, že od sedmdesátých let minulého století začaly v USA a Británii bohaté skupiny vytvářet sítě think‑tanků, nadací a institucí, které měly za cíl rozleptat demokratické instituce, včetně těch, které podporují neziskové organizace. A právě toto je předobraz toho, co nyní můžeme v Česku sledovat.
Autor klade důraz na to, že neziskové organizace nejsou pouze doplňkem veřejného života — jsou součástí protiváhy oligarchii, politické moci a neomezenému kapitálu. Pokud jsou oslabeny, oslabilo by se i zastoupení běžných občanů vůči nejmocnějším.
Bělíček tedy varuje, že aktuální kampaň proti neziskovým organizacím může být součástí širšího procesu – kdy jsou instituce, které mají chránit občany, rovnost příležitostí, spotřebitele či lidská práva, postupně oslabovány.
Diskuse
0 komentářů