◉ V článku se dozvíte, proč autor Jan Bělíček označuje boj proti neziskovým organizacím za poslední fázi ničení sociálního státu.
◉ Z programového prohlášení nové vlády vyplývá tlak na neziskové organizace z veřejného sektoru – požadavek větší transparentnosti a vyšetřování „politického aktivismu“.
◉ Bělíček spojuje tento tlak se silou oligarchie, rostoucím vlivem miliardářů a finančních skupin a úbytkem demokratických institucí.
◉ Ukazuje historické paralely — od 19. století po neoliberální éru — a varuje před autoritářským obratem, který může vést k oslabení nezávislých institucí v české společnosti.
Neziskové organizace hrají v současném politickém boji výraznou roli a právě tento termín se v souvislosti s novou vládou objevuje čím dál častěji. Podle autora Jana Bělíčka je právě útočení na neziskové organizace jedním z posledních stupňů degradace sociálního státu a vzrůstající moci oligarchie. Z programového prohlášení nastupující vlády vyplývá, že čelíme pokusu napodobit modely ze zemí, jako jsou Viktor Orbán nebo Donald Trump, kde se neziskovky stávají cílem. odkud pramení tato změna a co může znamenat pro společnost?
Neziskové organizace a tlak nové vlády
Autor se ve svém textu odkazuje na konkrétní formulace v programovém prohlášení nastupující vlády, která uvádí, že neziskové organizace dostávající financování od státu mají být „povinně transparentní“ a ty, které mají zahraniční peníze, budou muset tuto skutečnost veřejně označit. Text prohlašuje, že „veřejné peníze se prý nemají využívat pro politický aktivismus“ a vláda uvádí záměr zastavit financování „neziskových organizací, které blokují rozvoj a investice“.
Bělíček v této souvislosti konstatuje:
„Stojí ale za to se na tento problém podívat i perspektivou sílícího vlivu oligarchie …“
Tímto ukazuje, že nejde jen o administrativní změny, ale o strategii oslabení nezávislých organizací, které nefungují v souznění s novou vládní linií.
Tolik k tomu, jak vláda zneužívá pojem neziskové organizace jako nástroj pro kontrolu veřejné sféry.
Neziskové organizace v historickém kontextu
Jak připomíná Bělíček, od 19. století státní instituce vznikaly i proto, aby mohly konkurovat aristokracii a církvím, a tím umožnily demokratizaci moci. Docházelo ke kulturním a politickým střetům (např. „Kulturkampf“) o vliv státního aparátu a nezávislých institucí.
V textu se uvádí, že stejně tak dnes roste tlak na instituce, které nejsou přímo pod kontrolou nejbohatších:
„Ničení státních institucí … a teď i neziskovek je systematickou snahou příslušníků oligarchie zničit instituce, které … regulují jejich podnikání.“
Kombinace historického vývoje, růstu neoliberálních idejí — kde sociální stát je považován za překážku — a vzrůstajícího vlivu bohatých skupin vede k tomu, že neziskové organizace nabývají funkce brány proti vlivům, které je chtějí eliminovat.
Neziskové organizace, oligarchie a současný boj
Bělíček ukazuje, že od sedmdesátých let minulého století začaly v USA a Británii bohaté skupiny vytvářet sítě think‑tanků, nadací a institucí, které měly za cíl rozleptat demokratické instituce, včetně těch, které podporují neziskové organizace. A právě toto je předobraz toho, co nyní můžeme v Česku sledovat.
Autor klade důraz na to, že neziskové organizace nejsou pouze doplňkem veřejného života — jsou součástí protiváhy oligarchii, politické moci a neomezenému kapitálu. Pokud jsou oslabeny, oslabilo by se i zastoupení běžných občanů vůči nejmocnějším.
Bělíček tedy varuje, že aktuální kampaň proti neziskovým organizacím může být součástí širšího procesu – kdy jsou instituce, které mají chránit občany, rovnost příležitostí, spotřebitele či lidská práva, postupně oslabovány.
Proč autoritářští aktéři útočí na neziskové organizace
Ve svém komentáři Bělíček uvádí, že neziskové organizace zejména ty, které sledují veřejný zájem, vyvolávají nelibost u vrstev, které preferují stát silného kapitálu a slabý stát občanů. Důvody jsou podle něj tyto:
- Neziskové organizace mohou blokovat rozvoj a investice v smyslu, který vyhovuje mocným aktérům – a tím se sama stávají cílem.
- Silný sociální stát znamená vyšší veřejné výdaje – což znamená vyšší zdanění bohatých a větší kontrolu nad kapitalem.
- Oligarchie preferuje situaci, kdy rozhoduje kapitál, nikoliv kolektivní občanské instituce.
Autor to shrnuje takto:
„Boj proti oligarchii je také bojem za instituce, odbory, družstva … kterým se shromažďují obyčejní lidé a společně vytvářejí protiváhu politické moci a síle oligarchie.“
Z toho plyne jasné poselství: oslabením neziskových organizací se oslabuje i demokratická rovnováha v společnosti.
Zdroj: Jan Bělíček – Boj proti „neziskovkám“ je posledním stádiem ničení… | Facebook