◉ Prezident Pavel podpořil obnovení administrativních odvodů jako přípravu na možnou mobilizaci.
◉ Armáda nemá přehled o dostupných zálohách, registr by pomohl v krizových situacích.
◉ Nejde o návrat vojenské služby, ale o vytvoření informační základny.
◉ Podobná opatření přijímají i jiné evropské země kvůli rostoucí bezpečnostní hrozbě.
Mobilizace je slovo, které v posledních měsících v Evropě opět nabývá na vážnosti. Český prezident Petr Pavel nyní navrhuje zavést administrativní odvody, které by měly pomoci armádě včas identifikovat, s kým může počítat v případě ohrožení státu. Nejde prý o zavedení vojny, ale o čistě evidenční krok. Česká armáda je podle něj nepřipravená – nemá dostatečný přehled o potenciálních zálohách. Přitom platná legislativa jasně říká, že obranyschopnost je povinností všech. Proč prezident považuje odvody za nutné a jak by to v praxi mohlo fungovat?
Mobilizace bez odvodů? Podle prezidenta nemožná
Prezident Petr Pavel při návštěvě Liberce znovu otevřel otázku obranyschopnosti státu. Podpořil administrativní odvody, které podle něj neznamenají návrat k vojenské službě, ale jsou nezbytné k tomu, aby stát věděl, s jakými lidmi může počítat v případě mobilizace.
„My dnes, protože byly zrušeny odvody jako administrativní část, nemáme vůbec přehled o tom, kolik mladých lidí, v jakých věkových skupinách, s jakou odborností, případně ochotných sloužit, máme,“ upozornil prezident. Bez této evidence by podle něj armáda při krizi zůstala prakticky bez podkladů.
Mobilizace by tak byla velmi obtížně proveditelná. Návrh tedy směřuje k vytvoření systému, který umožní státu sestavit efektivní obrannou strategii i mimo mírové podmínky.
Česko není jediná země. Mobilizace se řeší napříč Evropou
Zatímco u nás se mluví o administrativních krocích, řada evropských států už přikročila k zásadnějším rozhodnutím. Například Chorvatsko letos rozhodlo o návratu několikaměsíční povinné vojenské služby. V Německu schválili nový zákon, který zavádí plošné odvody a nastavuje kvóty na počet nových rekrutů.
V rámci EU je dnes povinná vojenská služba v devíti zemích, mimo jiné v Rakousku, Švédsku, Řecku nebo Litvě. Některé státy rozšiřují povinnost i na ženy nebo zavádějí náhradní civilní služby. Mimo Evropskou unii je vojenská povinnost běžná ve Švýcarsku, Norsku nebo Turecku.
Aktivních záloh je málo. Stát potřebuje vědět, koho má k dispozici
Aktuálně má Armáda České republiky přibližně 24 tisíc profesionálních vojáků. V aktivních zálohách slouží jen 4 521 lidí. Pro srovnání – v případě skutečné hrozby by bylo potřeba několikanásobně více lidí schopných zapojit se do obrany státu.
Prezident Pavel proto připomíná, že branný zákon platí stále a povinnost účastnit se obrany státu mají muži i ženy. Ne nutně se zbraní, ale například formou logistické podpory, zdravotní péče nebo technické odbornosti.
Nejde o vojnu, ale o přehled
Zásadní podle prezidenta je, že návrh neobnovuje vojenskou službu. „Znamená to jen další registr, který umožní státu mít přehled,“ upřesnil. Tento krok by měl vést k větší připravenosti a akceschopnosti v případě krize – a to bez zásahu do svobod jednotlivce, pokud k reálné mobilizaci nedojde.