◉ Prezident Pavel vyzval Andreje Babiše, aby veřejně sdělil, jak plánuje vyřešit svůj střet zájmů.
◉ Babiš čelí tlaku kvůli svému propojení s holdingem Agrofert, který pobírá veřejné finance.
◉ Řešení střetu zájmů je klíčové i kvůli možným sankcím od Evropské unie.
◉ Pavel zdůraznil, že by následky mohli pocítit všichni občané České republiky.
Střet zájmů Andreje Babiše se opět dostává do centra politické debaty. Prezident Petr Pavel během návštěvy Karlovarského kraje otevřeně prohlásil, že občané mají právo vědět, jak bývalý premiér a šéf hnutí ANO hodlá svůj problém vyřešit. Babiš se podle prezidenta automaticky ocitne ve střetu zájmů, pokud se stane předsedou vlády, kvůli svému majetkovému napojení na Agrofert. Prezident tvrdí, že bez jasného plánu nemůže nést odpovědnost za důsledky, které by mohly nastat. Téma se stalo jedním z klíčových bodů ve vztahu mezi hlavou státu a lídrem opozice. Jaké jsou možné varianty řešení a proč je tlak z Bruselu pro Česko varováním?
Prezident Pavel: Střet zájmů Babiše je závažný problém
Prezident Petr Pavel při své návštěvě Karlovarského kraje otevřeně vyzval Andreje Babiše, aby veřejnosti sdělil, jak plánuje vyřešit střet zájmů, do kterého se dostane, pokud bude jmenován premiérem. Podle Pavla je zásadní, aby občané věděli, jaký krok Babiš učiní ohledně svého holdingu Agrofert, který stále čerpá dotace ze státního rozpočtu i z fondů EU.
„Andrej Babiš, pokud bude jmenován premiérem, tak se tím okamžikem dostane do střetu zájmů. On sám hned po volbách řekl na tiskové konferenci občanům, že svůj střet zájmů vyřeší v souladu se zákony,“ připomněl Pavel. S ohledem na svou ústavní roli prezident dodal, že za takovou situaci by nesl spoluodpovědnost.
Možnosti řešení a možné důsledky pro Česko
Zákon stanoví, že člen vlády musí vyřešit svůj střet zájmů do 30 dnů od nástupu do funkce. Variant existuje několik – prodej holdingu Agrofert (což je ale během měsíce téměř nemožné), převedení firem do slepého svěřenského fondu, případně převod na děti. Další možností je odmítnutí státních dotací a veřejných zakázek.
Andrej Babiš však odmítl prezidentovu výzvu, že by měl plán sdělit předem: tvrdí, že Ústava nic takového nevyžaduje. Pavlovi pouze přislíbil, že strategii nastíní při jejich dalším setkání.
Prezident zároveň upozornil na vážné riziko spojené s postojem Evropské unie. Pokud Brusel usoudí, že střet zájmů nebyl vyřešen řádně, může to mít dopad na čerpání evropských fondů pro celou republiku. „Pokud Evropská unie dospěje k závěru, že je Andrej Babiš ve střetu zájmů, že jej nevyřešil nebo nevyřešil uspokojivě, tak to může znamenat i omezení zdrojů pro Českou republiku jako celek, a pak to pocítíme my všichni,“ zdůraznil Pavel.
Vyvěšování vlajek a hodnota solidarity
Prezident se vyjádřil i k aktuální kauze stahování ukrajinských vlajek z veřejných budov. Nová politická garnitura argumentuje, že jejich účel byl symbolický a už pominul. Prezident Pavel však nesouhlasí.
„Vlajky byly vyvěšeny jako symbol solidarity se zemí, která byla napadená agresivní mocností. Myslím, že na tom se dosud nic nezměnilo,“ řekl s tím, že změna postoje k Ukrajině by byla daleko větším problémem než samotné vlajky. Zdůraznil, že materiální i vojenská pomoc by měla pokračovat: „Je to nejenom solidární vůči Ukrajině, ale je to také vyjádřením hodnot, za kterými bychom si jako demokratická země měli stát.“