Už na začátku rozhovoru předložil balík dokumentů a fotografií, kterými chtěl doložit svá tvrzení o systémovém selhání a nekompetentnosti vlády. Obvinil ji z dlouhodobého zanedbávání infrastruktury a špatného plánování. Jako příklad uvedl transformátor z roku 2017, který měl podle něj pomáhat zvládat přetoky z Německa. Ten měl selhat už v listopadu 2024.
„Ohrožují naši bezpečnost. Ti lidé, kteří zůstali ve výtazích nebo v metru… A tohle se může opakovat,“ řekl Babiš pro iDnes. Jako další problém označil vyhlášení nouzového stavu, který následoval bezprostředně po výpadku. Podle něj nešlo o nezbytný krok, ale o snahu zmást veřejnost.
„Zkrátka ten tok špatně naplánovali, a když to spadlo, tak ještě vyhlásili nouzový stav. Proč? Aby zase odrbali lidi a ohrozili bezpečnost,“ tvrdil.
Politický podtext výpadku elektřiny podle Babiše
Babišův útok na vládu však nezůstal pouze u technických aspektů. Podle něj je výpadek elektřiny důkazem širšího problému – neschopnosti vládní garnitury řešit krizové situace. Jeho ostré výroky mají často společného jmenovatele: apel na strach a ohrožení občanů, zatímco sebe staví do role ochránce veřejnosti.
Podobné výpady nejsou v jeho případě výjimečné. Opakovaně se tvrdě pustil například do ministra vnitra Víta Rakušana, kterého obvinil ze zneužívání policie k politickému nátlaku. Prezidenta Petra Pavla nazval robotem a spojoval ho s probruselským směřováním země.
Babiš tak pokračuje ve své tradiční rétorice, kdy se snaží vykreslit obraz neschopných elit a varovat před jejich působením na chod státu. Jeho slova o výpadku elektřiny sice budí kontroverze, ale jsou součástí širší strategie, s níž se snaží ovlivnit veřejné mínění. Zůstává však otázkou, do jaké míry jsou jeho tvrzení podložená – a nakolik jde jen o politický kalkul.