◉ Eva Holubová sdílí své osobní vzpomínky na Sametovou revoluci z listopadu 1989.
◉ Popisuje svou účast na klíčových demonstracích i zákulisních jednáních.
◉ Vzpomíná na soudržnost mezi lidmi napříč profesemi i generacemi.
◉ Zmiňuje roli dělníků z ČKD a atmosféru v Laterně Magice.
Sametová revoluce podle Evy Holubové nebyla jen o demonstracích a politice, ale hlavně o lidské sounáležitosti. Oblíbená herečka zavzpomínala na listopad 1989 v dojemném statusu, který sdílela spolu s jedinou dochovanou fotografií z té doby. Popsala atmosféru, kterou zažívala jako mladá žena přímo v centru dění. Mluvila o tom, jak se stala spojkou mezi Václavem Havlem a jeho ženou Olgou, a jak byla svědkem zlomových událostí. Jaké okamžiky pro ni byly nejzásadnější? A co ji dodnes mrazí, když si na Sametovou revoluci vzpomene?
Eva Holubová: Sametová revoluce byla jako sen
Jedna jediná fotografie je pro Evu Holubovou vzácnou památkou na přelomové dny roku 1989. Přestože se přímo účastnila řady zásadních událostí Sametové revoluce, vzpomínky uchovává především ve svém srdci. Dnes se o ně podělila veřejně – se špetkou nostalgie, vděku a hrdosti.
Holubová připomněla, že se aktivně účastnila dění kolem Laterny Magiky, byla v Činoherním klubu při založení Občanského fóra, ale nechyběla ani na demonstracích na Václavském náměstí, ve Spalíčku či v ČKD, kde dělníci vypískali Miroslava Štěpána. Nezapomenutelný je pro ni zejména 23. listopad 1989 – den, kdy se ke stávce připojili právě dělníci z ČKD.
Síla jednoty během Sametové revoluce
Herečka si v živých vzpomínkách vybavuje soudržnost lidí napříč profesemi, generacemi i sociálním postavením. „Cítila jsem soudržnost. Lidé z průmyslu, úředníci, vědci, prodavačky, řidiči tramvají…,“ popsala Holubová.
Zvláštní roli sehrála také sama Holubová. „Fungovala jsem jako jakási spojka, jedna ze spojek mezi Olgou a Vaškem,“ prozradila. I díky tomu se dostala na důležitá setkání a události, kterých by se za jiných okolností pravděpodobně nezúčastnila.
Zmínila i nezapomenutelný moment, kdy do Laterny Magiky Rita Klímová přivedla Václava Klause, což pro ni byl tehdy naprostý šok. Její nejsilnější vzpomínkou je ale masová demonstrace na Letné, při níž Petr Miller přivedl dělníky z ČKD na Václavské náměstí.
Sametová revoluce jako symbol naděje
Podle Holubové bylo na celém období Sametové revoluce mimořádné to, jak „nahodile“ vše působilo, ale přesto to fungovalo. „Vysokoškoláci! Jak jsem na ně byla hrdá. Jak měli jasno, byli odvážní a pevní,“ vzpomíná s nadšením.
Přechod k novému politickému systému podle ní doprovázela zvláštní energie, nadšení a statečnost. „Václav Havel prezidentem, Petr Pithart předseda OF… Fungovalo to.“ Nešlo jen o změnu režimu, ale o sílu společenského ducha, který spojoval herce, studenty, dělníky i intelektuály.