Audit bitcoinového daru, který ministerstvo spravedlnosti přijalo od odsouzeného obchodníka s drogami Tomáše Jiřikovského, rozvířil politickou scénu víc, než se čekalo. Podle prvních zveřejněných závěrů se ukazuje, že stát věděl o možném riziku – že darované bitcoiny mohly pocházet z trestné činnosti – a přesto je přijal.
„Stát věděl, že bitcoiny mohly pocházet z trestné činnosti, přesto je zlegalizoval,“ prohlásil místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Podle něj je audit jen potvrzením toho, co „věděl každý, kromě ministra financí a premiéra“.
Skeptické reakce přicházejí i od dalších politiků. Radim Fiala (SPD) dodává: „Mám pochybnosti nad prací NCOZ, policie, státního zastupitelství i ministerstva. Zdá se, že je tu snaha zamést věc pod koberec, podobně jako v jiných kauzách.“
Audit zpracovala společnost Grant Thornton a podle jejích závěrů ministerstvo spravedlnosti „nepostupovalo s dostatečnou obezřetností a porušilo princip řádné správy“. Úřad měl před přijetím daru prověřit jeho původ – a to se nestalo.
Případ už stál místo exministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), který v červenci rezignoval. Jeho nástupkyně Eva Decroix slíbila, že celý proces nechá přezkoumat a výsledky zveřejní. Jenže i první část zprávy přinesla víc otázek než odpovědí – a opozice požaduje úplné zveřejnění dokumentů bez úprav.
Co všechno ještě vyplave na povrch?