Robert Fico ve svém dopise žádal českého kolegu o respektování „slovenského národně-státního zájmu“, kterým je podle něj snaha zajistit dostatek zemního plynu za přijatelnou cenu i po roce 2028. V této souvislosti navrhl co nejdříve uskutečnit společné jednání slovenské a české vlády.
„Návrh 18. sankčního balíku jsme spojili s návrhem Evropské komise zastavit od 1. ledna 2028 veškeré dodávky ruského plynu a žádáme relevantní hráče, aby SR poskytli potřebné garance, že po 1. lednu 2028 bude mít SR dostatek plynu za rozumné ceny. Jde o slovenský národně-státní zájem. Žádám Vás, abyste ho respektovali,“ napsal Fico v oficiálním dopise.
Fico pozval Fialu na Slovensko. Česká odpověď byla jednoznačná
Ve stejném dopise slovenský premiér zdůraznil, že sdílí s Fialou názor na blízkost Slovenské a České republiky. Právě proto považuje za vhodné setkat se formou mezivládního jednání a uklidnit tak mezinárodní napětí.
„Nejlepší odpovědí na zbytečnou nervozitu v mezinárodním prostoru by bylo společné jednání vlády SR a ČR, na které Vás co nejdříve zvu na území Slovenské republiky,“ dodal Fico.
Český premiér však jeho pozvání jednoznačně odmítl a trvá na tom, že současná forma komunikace prostřednictvím ministrů plně odpovídá potřebám obou zemí. Formální mezivládní schůzku v této chvíli nepovažuje za nutnou.
Připomeňme, že Česká republika již v březnu minulého roku oznámila odklad plánovaných mezivládních konzultací. Jednalo se o reakci na zahraničněpolitické postoje slovenské vlády, které jsou v mnoha ohledech v rozporu s českou linií.
Společné jednání zůstává v nedohlednu. Politické postoje obou vlád se rozcházejí
Napětí mezi Bratislavou a Prahou se prohlubuje zejména v otázkách energetiky, bezpečnosti a vztahu k Rusku. Slovenská vláda preferuje pragmatický přístup zaměřený na ekonomické zájmy a energetickou stabilitu, zatímco česká diplomacie staví na principiální obraně evropských hodnot a jednotě v rámci EU.
Premiér Fico prosazuje dlouhodobou garanci přístupu k ruskému plynu, zatímco Česko podporuje jeho omezení a sází na diverzifikaci energetických zdrojů. Tyto odlišné pohledy výrazně komplikují možnost jakéhokoliv formálního společného jednání.
I přesto obě strany deklarují, že vzájemné vztahy zůstávají přátelské a že dialog pokračuje na nižší diplomatické úrovni. Avšak za současných okolností není pravděpodobné, že by se mezivládní konzultace v dohledné době obnovily.
Vztahy mezi Českou a Slovenskou republikou tak zůstávají napjaté, přičemž zásadní rozdíly v přístupu k evropské politice a energetice nadále rozdělují oba kabinet. Společné jednání zůstává pouze na papíře.