◉ Lotyšsko začalo deportovat ruské občany, kteří nesložili jazykovou zkoušku.
◉ Někteří z nich žili v zemi celý život, jiní odjeli dobrovolně.
◉ Ruská média mluví o „nacismu“, Lotyšsko o bezpečnostním opatření.
◉ Podle statistik se deportace týkají jen malého procenta obyvatel.
Deportace Rusů z Lotyšska znovu rozdmýchávají napětí mezi Ruskem a pobaltskými státy. Lotyšská vláda zavedla po roce 2022 přísnější podmínky pro pobyt ruských občanů, zejména požadavek na znalost jazyka. Někteří lidé, kteří v Lotyšsku žili celý život, se náhle ocitli na seznamu nechtěných osob. Příběhy lidí, kteří byli deportováni jen s jednou taškou, nyní plní titulky ruských médií a vyvolávají emotivní reakce. Na druhé straně stojí snaha státu o větší národní bezpečnost a integraci. Je skutečně Lotyšsko tak nekompromisní, nebo jde jen o přehnanou rétoriku? Kolika lidí se deportace Rusů skutečně týkají?
Deportace Rusů budí vášně, ale týkají se jen malé části obyvatel
„To, co se děje v pobaltských státech, je nacismus,“ zaznělo minulý týden z úst mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariji Zacharovové. Reagovala tak na deportace Rusů, kteří v Lotyšsku neprošli nově zavedenou jazykovou zkouškou na úrovni A2. Jedním z případů je básnířka Ljudmila Mežinšová, která byla společně se svým manželem, taktéž literátem, donucena opustit domov.
Ačkoliv Ljudmila v minulosti jazykový test složila, odmítla novou zkoušku i bezpečnostní dotazník, který mimo jiné obsahuje otázky týkající se postoje k ruské invazi na Ukrajinu. „Proč bych měla schvalovat bourání sovětských památek?“ cituje ji ruský tisk. Nyní žije v ruské Pskovské oblasti – stejně jako přibližně 1500 dalších lidí, kteří Lotyšsko opustili.
Znalost jazyka jako podmínka pro trvalý pobyt
Podle lotyšského sociologa Martinše Kapranse byla ruská menšina v Lotyšsku vnímána jako bezpečnostní riziko. Zvláště po roce 2022, kdy se veřejným prostorem začaly šířit prokremelské postoje, bylo podle něj nezbytné nastavit nová pravidla. „Nutnost mluvit lotyšsky se stala podmínkou pro trvalý pobyt,“ vysvětluje.
Přestože v devadesátých letech ovládalo lotyšštinu podle průzkumů jen 25 % etnických Rusů, dnes už je to přes 85 %. To ukazuje na výrazné zlepšení integrace. Problémy tedy mají jen ti, kteří jazyk ignorovali nebo ho nikdy nepotřebovali.
Podle Úřadu pro občanství a migrační záležitosti je zhruba 30 tisíc lidí, kteří museli projít jazykovou zkouškou. Většina ji složila, asi 2600 osob odešlo dobrovolně, a jen 841 lidí zůstalo bez splněných podmínek. Deportace tedy hrozí jen zlomku původních obyvatel.
Ruská propaganda mluví o nacismu. Realita je mírnější
Zatímco ruská média přinášejí emotivní příběhy lidí s jednou taškou na kolečkách, lotyšské úřady zdůrazňují, že pravidla jsou jasná a plošně platná. „V následujících měsících ověříme situaci zhruba 500 osob,“ uvedl úřad s tím, že pokud nesplnili zákonné požadavky, budou muset zemi opustit.
Ruská federace na druhé straně nabízí navrátilcům výhody – ubytování zdarma, pomoc s integrací a různé další benefity. Tento přístup má ale spíše propagandistický účel a využívá situace k ostření vztahů s Pobaltím.