„Nemyslím si, že by šlo o totální invazi,“ uvedl Francken pro stanici Polsat News. „Spíš by to mohlo probíhat jako na Donbasu. Nejprve vypukne ‚spontánní‘ povstání rusky mluvících obyvatel, které prý bude nutné chránit. A pak se znenadání objeví neidentifikovaní ozbrojenci – takzvaní zelení mužíčci –, kteří oficiálně nepatří k ruské armádě.“
Podle ministra si Putin dobře uvědomuje, že otevřený útok na stát NATO by vedl ke katastrofálnímu konfliktu. Proto volí jinou cestu – tichý a rychlý zásah s využitím propagandy a zamaskovaných jednotek, který by mohl zpochybnit hranice bez přímého střetu.
„Představte si, že Rusko obsadí město v Estonsku a prohlásí: ‚Chráníme tu ruské obyvatelstvo. Toto město patří Rusku. Teď je to Rusko,’“ popsal Francken možný scénář. Nešlo by o invazi, ale o faktickou anexi s narativem obrany.
Hybridní válka jako riziko pro pobaltské republiky
Největší obavy panují ohledně Estonska, Lotyšska a Litvy, tří států, které sousedí s Ruskem a kde žije významná ruská menšina. Všechny tři země byly součástí Sovětského svazu a v posledních letech čelí cílené ruské dezinformační kampani.
Americký portál Politico označil už v roce 2022 Suvalský koridor – úzký pás mezi Litvou, Polskem a ruskou enklávou Kaliningrad – za „nejnebezpečnější místo na světě“. Pokud by Rusko tento koridor ovládlo, mohlo by odříznout Pobaltí od zbytku NATO, čímž by se zcela změnily strategické poměry v regionu.
Ministr obrany Belgie ale nechce vyvolávat paniku. Naopak, upozorňuje na to, že hybridní válka představuje skrytější, ale o to zákeřnější hrozbu, která může vyústit ve vážný konflikt uvnitř samotné Aliance.
Hybridní válka prověřuje odhodlání NATO bránit své členy
Experti upozorňují, že i malý hybridní útok na území některého členského státu NATO by mohl vyvolat značnou bezpečnostní krizi. Nejednoznačnost situace, propaganda a využití neoficiálních jednotek by mohly oddálit reakci Aliance – a právě na to se podle Franckena Rusko spoléhá.
Minulé zkušenosti z Krymu, Donbasu či Gruzie ukazují, že Rusko dokáže narušit suverenitu cizích států, aniž by oficiálně vyhlásilo válku. Tato taktika se může stát testem jednoty a akceschopnosti NATO.
Belgický ministr obrany proto vyzývá k větší ostražitosti a důslednému sledování pohybů v blízkosti hranic. „Tohle už není jen regionální problém. Jde o samotný princip kolektivní obrany, který NATO představuje,“ zdůraznil na závěr.