Podle Fialy nejde o vměšování se do vnitřních záležitostí Slovenské republiky. „Nikdy jsem to nedělal a ani to dělat nebudu, ale toto je záležitost, která se dotýká bezpečnosti celé Evropy,“ řekl. V dopise Ficovi zároveň připomněl, že během nedávných jednání západních lídrů bylo patrné, že slovenský postoj k sankcím vyvolává čím dál větší izolaci Bratislavy.
„Budu velmi rád, když Slovensko připojí svůj souhlas k 18. balíku a budeme mít důležité sankce schválené,“ dodal český premiér a zdůraznil význam jednotného postupu západních demokracií vůči agresivní politice Ruska.
Slovenský postoj zůstává neměnný. Fico reaguje důrazem na národní zájmy
Na Fialovu výzvu reagoval ministr zemědělství Richard Takáč, který na Facebooku uvedl: „Slovensko nebude hlasovacím automatem Bruselu jen proto, že si to přeje český premiér.“ Zároveň zdůraznil, že pro slovenskou vládu je prioritou ochrana státních zájmů.
Robert Fico ve své odpovědi českému premiérovi napsal: „Slovenská republika je demokratická a suverénní země. Návrh 18. sankčního balíku jsme spojili s návrhem Evropské komise zastavit od 1. ledna 2028 veškeré dodávky ruského plynu a žádáme relevantní hráče, aby Slovenské republice poskytli potřebné záruky, že po 1. lednu 2028 bude mít Slovenská republika dostatek plynu za rozumné ceny. Jde o slovenský národně-státní zájem. Žádám Vás, abyste jej respektoval.“
Fico také ocenil blízkost mezi Slovenskem a Českem a navrhl konkrétní krok ke zmírnění napětí: „Nejlepší odpovědí na zbytečnou nervozitu v mezinárodním prostoru by bylo společné jednání vlády Slovenské republiky a České republiky, na které Vás co nejdříve zvu na území Slovenské republiky.“
Slovenský premiér zároveň zdůraznil, že bez konkrétních záruk od EU, které se týkají dlouhodobých smluv na dovoz ruského plynu (aktuálně platných až do roku 2034), nevidí důvod nový sankční balík podpořit.
Společné jednání jako cesta ke zmírnění napětí? Slovenský postoj zůstává pevný
Současná situace poukazuje na napětí mezi požadavky EU na jednotu a slovenským postojem, který zdůrazňuje ekonomickou bezpečnost a suverenitu rozhodování. Fico se odvolává na potřebu záruk ze strany Bruselu, které by zajistily stabilní a cenově dostupné dodávky plynu po roce 2028. Komise přitom plánuje úplné ukončení dovozu ruského plynu do EU do konce roku 2027, což pro Slovensko představuje strategické dilema.
Fialova iniciativa vychází z přesvědčení, že západní jednota v otázce Ukrajiny a tlaku na Rusko je nezbytná. Na druhé straně slovenská vláda pod vedením Roberta Fica upozorňuje na specifické podmínky země, které podle ní nelze ignorovat. Dopisová diplomacie tak ukazuje odlišné pohledy na tentýž problém – zatímco Praha prosazuje evropskou jednotu, Bratislava hájí národně-státní priority.
Zůstává otázkou, zda společné jednání obou vlád, jak navrhuje Fico, povede ke sbližování postojů, nebo zůstane pouze formálním gestem v napjaté atmosféře současné evropské politiky