Zelení na kandidátkách: logické spojenectví, nebo strategická mina?
Další vlnu diskusí přineslo přizvání členů Strany zelených na pirátské kandidátky. V letošních volbách jich bude kandidovat zhruba třicet. Na papíře jde o chytrý tah – Piráti získají širší základnu, Zelení větší šanci na politické přežití. Jenže realita je složitější.
Zelení jsou vnímáni jako progresivní levice s návrhy, které část veřejnosti považuje za příliš radikální – třeba univerzální základní příjem nebo odmítání jaderné energetiky. Hřib se proto snaží ujišťovat, že Piráti jádro podporují, a dokonce voličům doporučuje, aby „nekroužkovali Zelené“. Jenže tím vlastně přiznává, že jednotné stanovisko strany není zcela jasné.
Kandidát s komunistickou minulostí: reputační zátěž?
Do symbolických problémů patří i karlovarský lídr Vladimír Votápek – bývalý člen KSČ až do roku 1992. Dnes sice vystupuje jako středový liberál, má podporu Hřiba i vedení, ale jeho minulost je stále terčem kritiky. A to nejen od opozice, ale i uvnitř samotné strany.
Piráti rostou, ale obraz je popraskaný
Navzdory těmto kontroverzím preference Pirátů rostou. Návrat do Poslanecké sněmovny se zdá být jistý a Hřib dokázal stabilizovat vnitřní chaos. Strana tak po delší době působí organizovaněji a připraveněji než před rokem.
Přesto nad nimi visí otázka: uvěří jim voliči, že dnes skutečně míří do politického středu? Nebo budou kvůli kandidátům s levicovou rétorikou, spolupráci se Zelenými a historickým „kostlivcům ve skříni“ stále poslouchat známý refrén: „A pak se divíte, že vám říkají komunisti.“