Ostrá slova nejen od politiků
K nejhlasitějším kritikům se přidal i herec a ředitel Divadla Na Jezerce Jan Hrušínský. Ten označil celou akci za:
„Největší prasárnu, jakou jsme v politice za posledních 35 let zažili. Je to plivnutí na památku Jana Palacha – toho Palacha, jehož smrt mají včerejší i dnešní komunisté na svědomí.“
Silná slova. Ale ne jediná.
Člen mládežnické organizace TOP 09 David Soukup vyzval Rédovou, aby se nad sebou zamyslela. Upozornil na fakt, že Palachova oběť byla přímou reakcí na okupaci, kterou komunistický režim vítal a podporoval. Používat jeho jméno v kampani subjektu, který má k těmto strukturám historicky blízko, je podle něj „vrchol neúcty“.
Slogan, který spustil lavinu
Pochybnosti o záměrech hnutí Stačilo! nejsou nové. V jeho čele stojí europoslankyně Kateřina Konečná, známá svou náklonností k levicovému radikalismu a relativizaci minulého režimu. Ačkoliv se veřejně snaží distancovat od totalitních praktik, její projevy a výroky často evokují styl, který česká společnost dávno odmítla.
Použití sloganu „Zapalme v sobě Palacha“ přitom nejde oddělit od historického kontextu. Pro mnohé je to snaha zmanipulovat emocionální symbol do služeb kampaně – a to je něco, co veřejnost jen těžko snáší.
Symbol, který by měl zůstat nedotčený
Jan Palach se stal v české společnosti ztělesněním odporu, občanské odvahy a neochoty se smířit s nesvobodou. Jeho čin je dodnes studován, připomínán, uctíván. Jeho jméno je spojeno s hodnotami, nikoli s politickým marketingem.
Když kdokoliv – ať zleva nebo zprava – vezme jeho jméno do úst pro vlastní zisk, naráží na citlivou společenskou hranici. Nejde o to, že by si lidé nechtěli připomínat jeho odkaz. Naopak. Ale ne ve formě sloganu na billboardu. Ne ve službách volební kampaně.
Závěr? Hrát si s Palachem znamená hrát si s ohněm
Tato kauza připomíná, jak hluboký je ve společnosti vztah k minulosti – a jak lehce se může proměnit v pobouření, když se památka hrdiny zneužívá k politickému zviditelnění. Je to varování pro všechny, kteří by chtěli symboly přetavit v nástroje.
Jan Palach nebyl marketér. Nebyl politik. Byl člověk, který obětoval vše, aby dal společnosti zrcadlo. A právě to z něj dělá postavu, která si zaslouží víc než kampaňový slogan.
Jeho jméno by mělo být chráněno – stejně jako hodnoty, za které zemřel.